** Oldferror ** jiriS **Příznivcům starších aut:          Koště Anny Šochové      Kvalitní voda v Karlovarském kraji
        Zajímavé weby:           VW oldies club             Zajímavé počtení i rady                      Voda s dovozem zdarma         
     HLAVNÍ STRÁNKA                                                      KONTAKT               
     PÍSKAČ -technický popis -návod k použití -návod-instalace -zkušenosti           -fotogalerie         
     TRIPLINK -technický popis-návod-instalace

Zkušenosti

Něco málo o myších


Myši (podrobně Wikipedie) jsou široká skupina člověku přátelsky nakloněných hlodavců. Pokud mají dostatek potravy, prostoru a nedostatek nepřátel, množí se geometrickou řadou. Samičky jsou schopné mít několik vrhů ročně, mláďata dospívají během několika týdnů a velmi rychle se zapojují do rozmnožovacího procesu pro naši všeobecnou radost. Jsou velice přizpůsobivé a schopné se živit prakticky čímkoliv (mimo běžně známou potravu i např. kožichem z uměliny, benzinovým čerpadlem motorové pily...). V příznivých podmínkách se přibližně v sedmiletých cyklech přemnožují, potom jejich stavy rychle poklesnou a cyklus může začít od začátku.

Ochrany před přemnožením na větších plochách:


  • pravidelná orba ničí systémy chodbiček a hnízd
  • spásání trávy dobytkem také ničí systém chodbiček (kopyta je pod vahou zvířat boří), navíc spasená tráva umožňuje dravcům hlodavce vidět a tím i lovit
  • jámy s návnadou- potrava (například zrní) je ve vykopané jámě smíchána s akumulačním jedem. Hlodavci se stahují do blízkosti snadno dostupné potravy a tak je možné ochránit pole či sklady plodin před invazemi hlodavců. Docela náročné a drahé opatření
  • přirození nepřátelé- dravci a šelmy. Jejich počet je omezen územními nároky a potřebou úkrytů, tím je limitována jejich schopnost udržet populace myší v přijatelných mezích
V současnosti se část dříve obdělávaných polí změnila na louky, které jsou občas posekané, výjimečně jsou spásány. Tím mají myšičky vytvořené ideální podmínky k životu. Nerušené hnízdění, ve vysoké trávě je dravci nevidí.
Na podzim, jakmile se sníží dostupnost potravy a teploty začnou klesat k nule nebo pod nulu, začínají vyhledávat a navštěvovat svoje přátele, kde najdou vždy něco na zub. Pokud se jedná o roky, kdy jsou myši přemnožené, je tlak na populaci tak velký, že v boji o přežití ztrácejí často i přirozené instinkty a obyvatele domů tak umějí přivádět do zoufalství.

Naše situace

Vlastníme starší domek, podsklepený, dřevěné podlahy, tzv.mokré základy (základ je tvořen plochými kameny s jílovitou výplní namísto betonu). Stojí vedle pole, které už dvacet roků slouží jako louka a pastvina. 2x ročně je posekaná tráva, jednou za 2-3 roky se tu pasou krávy po dobu dvou až tří měsíců. Na protější straně začíná les, třetí strana je ohraničená silnicí. Stromy, které silnici lemovaly, byly před několika lety vykáceny. Nákladní doprava není příliš silná, na vibrace si myši uvykly.

Myší ráj: žádná orba, tráva je po většinu roku dostatečně vysoká, aby je neviděli dravci, klidné prostředí.
Už dobře známe cyklická přemnožení hlodavců, kdy se při chůzi polem půda skoro vlní. Tušíme, co se chystá: na podzim s prvními mrazy se ta roztomilá zvířátka začnou stahovat k našemu domku. Je tu sucho, teplo, potrava, zaparkované automobily.


Pamatujeme nápory stovek myší, prohlodané široké dálnice do sklepa, při odkrytí podlahy nesčetné stopy myšího hnízdění. Myši nám hospodařily ve skříních, v izolaci pod střechou, dokázaly se proplížit i okolo spících psů!
  • Trávili jsme je sice ve velkém, ale další vlny přistěhovalců přicházely zaplnit uvolněná místa.
  • Zkoušeli jsme pastičky snad všech typů, potraviny skladujeme pouze v uzavřených plastových dózách - ale i ty bývaly okousané.
  • Stačilo odjet - a už myši hospodařily třeba jen v jediném opuštěném pokoji.
  • Dva tři dny neprohlížet, nepřipravovat pasti, nesypat jed, to znamenalo riskovat nakousané lůžkoviny, potahy, oblečení.
Podle starých rad jsme rozšířili okruh návnad mimo stavby, do děr v trávníku. Návnadu nasypete do chodbičky, otvor zakryjete kamenem nebo čímkoliv, co zabrání vlhku zničit jedovatou hostinu. Dva tři dny se objevují nové díry a potom je na čas klid.
Pokaždé se to dělat nedá, podzim bývá časem srážek, v zimě jsou díry pod sněhovou vrstvou. Zbytky potravy, myší stopy a uvolněné místo přitahují další strávníky a také není možné ošetřit a udržet pod dohledem všechny myší díry.
Mechanické pasti se postupně naučily nejdříve sklapnout, potom se nakrmit. Odchytovým se brzy umí vyhnout, do některých se pro vypasenost ani nemohly nedostat. Dokázaly ignorovat i vybrané dobroty v návnadě.
Pokud se podařilo generaci nějak vybít, další vlna přistěhovalců tyto schopnosti samozřejmě neměla, ale časem je získala také.

Jednoho roku, na přelomu srpna a září, při krásném teplém a slunečném počasí, jsme objevili stopy myší v domě. Vyděsilo nás to, protože to mohlo znamenat prudkou změnu počasí nebo myší strategie! Příčina byla naštěstí méně dramatická: Během rekonstrukce silnice použili stavebníci na zpevnění krajnic velice výkonný vibrační zhutňovač. Silné vibrace vyhnaly ze svých úkrytů populaci z okolí, ta z zčásti nastěhovala k nám.

Vlastní ochrana

Dlouhé a pečlivé sbírání znalostí o jejich chování, studium literatury, zkušenosti jiných, vede ke krokům, které lze shrnout:
  • Zabránit myškám do domu proniknout je ideální způsob ochrany.
  • Náhodně zaběhlou myšku není větší problém odchytit.
  • Znechutit či odradit myši od pokusů se přistěhovat a uhnízdit
První bod je ideální stav, již při projektu a výstavbě počítat s patřičnou ochranou. U starších domů to už ale tak jednoduché není. Výměna základů není možná. Rekonstrukce podlah v plánu je, bude realizovaná podle možností. Sklep, další vstupní portál, nejde uzavřít pro myši neprodyšně z mnoha dalších důvodů. Protože ucpané vstupní otvory velice rychle nahradí novými, staré stezky nelikvidujeme, protože bychom měli okolí a základy jako ementál. Jen do nich sypeme již před příchodem mrazů otrávenou návnadu. Pokud stačíme udržovat stav návnady a včas ji dosypávat, myši jsou spokojené a do domu jich pronikne mnohem méně.
Pro ty co proniknou, máme připraveny klasické pastičky s předpokládanou oblíbenou dobrotou.
Je ale skutečností, že to, co myši svobodně konzumují ze zásob, je jako návnada příliš neláká...

Přes tato opatření se do obydlí dostává během zimního období dost hlodavců, a to nemusí být zrovna přemnoženi.

Jak odradit myši od pobytu v našem obydlí?

Jiná šelma. Ano, chcete-li mít jistotu, že se myš nezabydlí pod podlahou ani jinde, vytvořte podmínky pro pobyt tamtéž pro kuny nebo lasičky. V tomto případě zaručeně žádná myš do jejich rajónu nevnikne.
Jen ty škody budou mnohem větší, než napáchá myší populace.
Kočky jsou vhodné, ale pod podlahu je nedostanete. Spíše doplní jiná opatření, ale výskytu myší, zvláště když se jedná o větší množství, nezabrání.
Spíše udrží myší populaci bystrou a čilou.
Psi nejsou pro myši překážkou, přestože, pokud psy na louku pustíme, je úspěšně a nadšeně loví.

Pískač

Citlivý sluch, vnímající i ultrazvuk je vlastnost hlodavců, která jim umožňuje v přírodě přežít. Ovšem je to i jejich slabá stránka.
Toho využívají různé konstrukce plašičů, některými jsem se nechal inspirovat a rozhodl se sestavit si vlastní.

Požadavky na pískač

  • vysoký výkon
  • nízká návykovost na zvuk (nepravidelnost pískání)
  • kmitočet na hranici ultrazvuku
  • přijatelná spotřeba pro případ použití v automobilu
  • široká možnost využití (více programů)
  • přijatelná cena
Jaký zvuk, jaké hodnoty? Hledání, zkoušení, důmyslná obrana přistěhovalců, to byla dobrodružství celého minulého roku.
Konstrukčně jsem zvolil mikročipem řízený zdroj zvuku s několika programy. Tato volba umožňuje skloubit protichůdné požadavky do jednoho zařízení, blíže v technickém popisu.
Nejdříve jsme pískač použili v automobilu, který byl nuceně odstavený přes zimu venku. Myši si opět auto zabydlely po svém, ale krátce po spuštění pískače zmizely.
Pískač byl napájen z trakčního akumulátoru ve stálém provozu, takže jsme museli pouze hlídat jeho nabití.
Po tomto úspěchu jsme další pískač vyzkoušeli v podkrovním pokoji. Myši tu byly slyšet za stěnou, kde cosi neúnavně hryzaly.
Pískač byl zapnutý vždy, když byl obyvatel pokojíku v práci. Po několika dnech pískačové terapie se myši odstěhovaly.

Tyto pokusy jsme vyhodnotili jako velice úspěšné. Proto jsme další kus již v létě umístili do sklepa, který myši kdysi zabydlely a používaly jako jakýsi rozcestník při výpravách za potravou a dobývání nových území.
Od té doby se rapidně snížil výskyt těchto našich věrných návštěvníků na mnoha místech domu a to setrvale.

Ještě se však dostávají skrze základy pod podlahu, takže jsem umístil pískač v dalším pokoji. Mají tam prastarou cestu, prohryzanou skrze dřevěnou (zrekonstruovanou) podlahu. Dřív tudy byly pravidelně krmeny otrávenou návnadou. Pokud byl díra plná, byl klid. Jakmile si návnadu odnesly myšky do hnízd, musela ji manželka doplnit, jinak se rozběhly po pokojích.
Po instalaci pískače myši díru ani jednou neuvolnily.
Nedávno jsem pískač na tři dny odnesl jinam, hned se ty potvůrky vrátily a návnadu sežraly. Po opětovné instalaci pískače je klid.

Pokud se myši přes tato opatření dostanou dovnitř, velice rychle se nechají chytit do pasti. Vysvětlujeme si to tak, že se nestačí naučit pastím vyhýbat, možná jsou i zpitomělé nebo méně ostražité.

Slabší místo nám zůstává pod podlahou verandy. Tady je myším teplo, nic je neohrožuje. Vychytrale se však naučily izolační minerální vlnu pod deskou podlahy používat po svém. Objevily totiž její zvukové izolační vlastnosti! Je to tak, tahají chuchvalce vlny k otvoru, do kterého je nasměrován pískač. Snaží se ucpávat svou vlastní chodbu důkladně, aby pískač neslyšely. Otvor zase obnovuji, většinou to po několika dnech myši odradí a odstěhují se. Občas, když se ucpávka objeví, odměníme jejich inteligenci trochou návnady, abychom si nešlechtili hluché hlodavce… . Jako trvalé řešení uvažuji o tom, že vyřežu do podlahy díru a reproduktor tam umístím celý (viz fotogalerie).

Známý má koně, kočky, malé hospodářství. Prodává krmení pro zvířata a také ho obtěžují spousty myší. Zkusil pískač použít a pobaveně konstatoval: "..viděl jsem, jak se sbalený myši stěhovaly pryč…"
Dnes používá pískače tři. Pokud se stane, že se nějaká myš zatoulá, kam nemá, rychle se o ni postarají kočky.


Závěr: pískač považuji za velice účinný prostředek pro zabránění výskytu myší a jiných nežádoucích černých nájemníků, v kombinaci s dalšími prostředky dokáže jejich výskyt snížit na naprosté minimum a zabránit tak velkým škodám.